Mgr. Adam Dvořáček a Mgr. Lukáš Míša, samostatní advokáti sídlící na společné adrese Milady Horákové 23, Brno
Mgr. Lukáš Míša se zapsal do seznamu advokátů poskytujících bezplatnou právní pomoc občanům Ukrajiny. Víc informací na www.helpukraine.cz
Mgr. Лукаш Міша увійшов до списку адвокатів, які надають безоплатну правову допомогу громадянам України. Більше інформації на www.helpukraine.cz
Co když ve Vašem bytovém domě neplatí někteří vlastníci jednotek příspěvky na služby jako je teplo, voda, nebo elektřina? Jaké má společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) možnosti? Touto otázkou se ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022 zabýval Nejvyšší soud a přišel s následujícím závěrem. Pokud může SVJ rozhodnout o tom, jaké služby bude svým členům poskytovat, může rovněž a contrario rozhodnout i o tom, že tyto služby (i jen některé z nich) zajišťovat nebude, popř., je-li to možné, že je nebude zajišťovat těm vlastníkům jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování, neboť i takové rozhodnutí spadá do působnosti shromáždění.
ODKAZ NA JUDIKÁT
Vymáhání dlužné částky prostřednictvím platebního rozkazu, kterými soud rozhoduje ve zkráceném řízení, se pro věřitele značně ulehčilo. Dlužníkovi nyní může přijít platební rozkaz, tedy výzva k úhradě finanční částky, do datové schránky, přičemž dojde k tzv. doručení fikcí. Platební rozkaz se tak začne považovat za doručený, přestože se dlužník do datové schránky ani nepodíval. Za doručený se platební rozkaz bude považovat desátý den po dodání do datové schránky.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Novela zákona 262/2006 (zákoník práce) účinná od 1.1.2024 přinesla do zákoníku práce § 324a, který nám ustavuje institut povinného ručení za mzdy zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví. Tento institut je implementací unijní legislativy, která má za cíl více chránit mzdové nároky vyslaných zaměstnanců. Novela však rozšiřuje tuto ochranu rovněž na domácí zaměstnance v odvětví stavebnictví, kteří jsou dle výsledků evropských statistik nejvíce ohroženi. Nově tak tzv. generální dodavatel, případně i přímo nadřízený dodavatel subdodavatele při existenci smluvního řetězce, ručí za zákonem stanovených podmínek za mzdové nároky subdodavatele, a to až do výše minimální mzdy.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Ve smluvní praxi jsou běžná ujednání, že dlužník plní věřiteli až po jeho výzvě. Strany se obvykle dohodnou, že dlužník věřiteli zaplatí „po vystavení faktury“ a uplynutí dohodnuté doby, např. 10 dnů. V poměrech řídících se již občanským zákoníkem z roku 2012 bylo sporné, kdy věřiteli počíná běžet promlčecí lhůta k uplatnění takového práva na zaplacení. Touto otázkou se zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. Výsledkem je sjednocení rozhodovací praxe v dané otázce a to následovně: tříletá subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet již ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Stávající právní úprava smlouvy o smlouvě budoucí nevyžaduje kvalifikovanou formu, a to ani v případě, že předmětem budoucí smlouvy je podíl na obchodní korporaci, pro jejíž převod zákon stanoví kvalifikovanou písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku 8 Cmo 251/2023, ze dne 21. 2. 2024 de facto uznal, že právní jednání v prosté elektronické podobě (prostřednictvím platformy WhatsApp) splňuje náležitosti písemné formy. Stačí-li smlouva v podobě zpráv v aplikaci WhatsApp při sjednání smlouvy o smlouvě budoucí u převodu obchodního podílu, stačí i v záležitostech, pro které zákon nestanovuje tak přísné podmínky. ODKAZ NA ČLÁNEK
Autoři článku shrnují aktuální judikaturu Nejvyššího soudu v dosud nejednotné odpovědi na otázky zda SVJ je oprávněno domáhat se nároků z vadného plnění z kupní smlouvy a jaké by mělo být jeho postavení vůči jednotlivým vlastníkům bytů. Dle výkladu Nejvyššího soudu může SVJ zastupovat spoluvlastníky i v případě, že se vady budou týkat samotného bytu, práva z vad bytu tak může kromě vlastníka bytu uplatňovat také společenství vlastníků jednotek.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 3061/2020 ze dne 19. 5. 2022 dospěl k závěru, že činnosti vykonávané na základě „rámcové smlouvy o kooperační výrobě“ naplňují znaky závislé práce, neboť byly vykonávané ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (od zaměstnanců objednatele dostával pracovní úkoly), jménem objednatele (pro jeho potřeby), v jeho prostorách a na jeho náklady a odpovědnost. Naplnění znaků závislé práce lze usuzovat i tam, kde zaměstnavatel a zaměstnanec její výkon zastírají smlouvami předstírajícími výkon samostatné výdělečné činnosti pro třetí osobu, protože nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno. ODKAZ NA JUDIKÁT
V souladu s cílem směrnice 2001/84 je pojem „opětný prodej“ nutné vyložit jako jakýkoliv další prodej následující po prvním převodu (ať už úplatném či bezúplatném) uskutečněném autorem. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 277/2020 ze dne 8. 11. 2021 proto uzavírá, že právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého podle § 24 odst. 1 autorského zákona vzniká autorovi z jakéhokoli prodeje originálu uměleckého díla za kupní cenu 1.500 EUR nebo vyšší, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba soustavně obchodující s uměleckými díly (s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4) a který následuje po prvním převodu originálu díla autorem bez ohledu na to, zda tento první převod byl úplatný či nikoliv. ODKAZ NA JUDIKÁT
Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 pojednává o nezbytnosti přezkumu co je skutečně obsahem ujednání a jaké bylo postavení stran když jej uzavřely. ODKAZ NA JUDIKÁT
Dle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 53/21, ze dne 7. 9. 2021 je za okamžik dojití e-mailových podání soudu nutné považovat moment, kdy se podání dostane do dispozice soudu, což je okamžik, kdy je e-mailová zpráva dodána do e-mailové schránky soudu, resp. kdy bylo podání detekováno na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát (typicky bude příslušný e-mailový server Ministerstva spravedlnosti). Tvrdí-li účastník, že e-mailové podání bylo předáno soudu opožděně z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za které odpovídá stát, je nutné, aby toto tvrzení bylo věrohodně prokázáno např. originálním záhlavím e-mailové zprávy či sdělením provozovatele/správce e-mailového serveru odesílatele či provozovatele/správce e-mailového serveru soudu; s kopií/print-screenem odeslaného e-mailu se spokojit nelze. Opatří-li podatel e-mailové podání zaručeným elektronickým podpisem pro posouzení včasnosti podání taková skutečnost rozhodná nebude. ODKAZ NA JUDIKÁT