Výrazy ve smlouvě „považuje se“, „má se za“, „platí, že“, nejsou ujednáním neplatným jen proto, že v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce.

Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 pojednává o nezbytnosti přezkumu co je skutečně obsahem ujednání a jaké bylo postavení stran když jej uzavřely. ODKAZ NA JUDIKÁT