Poštovní zprávy mezi uživateli datových schránek jsou nově doručovány fikcí, a to desátým dnem

Ministerstvo vnitra jako provozovatel datových schránek upozorňuje na novelu zákona č. 300/2008 Sb., která od 1. ledna 2022 zavádí institut „fikce doručení“ rovněž pro soukromoprávní komunikaci prostřednictvím datové schránky. Nově tedy i soukromoprávní dokumenty mezi fyzickými nebo právnickými osobami jsou považovány za doručené desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, a to i v případě že se příjemce do datové schránky nepřihlásí. ODKAZ NA ČLÁNEK

Shromažďovat osobní údaje návštěvníků stránek je již možné pouze na základě prokazatelného souhlasu

Úřad pro ochranu osobních údajů informuje, že schválením novely zákona o elektronických komunikacích s účinností k 1. lednu 2022 jsou odstraněny pochybnosti při výkladu české právní úpravy o výslovnosti souhlasu návštěvníků stránek. Správci webových stránek tak nově mohou shromažďovat osobní údaje návštěvníků svých stránek pouze na základě jejich prokazatelného souhlasu (princip opt-in), kdy již neobstojí dosavadní výklad v podobě principu opt-out, tedy „co výslovně neodmítnu, to dostávám“. ODKAZ NA ČLÁNEK

Společník může žádat informace o právních jednáních, která mohou mít na jmění společnosti vliv. Nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací.

V rozsudku č. j. 27 Cdo 2708/2018-142 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že s ohledem na smysl a účel právní úpravy práva na informace může společník požadovat výlučně takové informace (a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti), které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti (včetně osob jí ovládaných, jsou-li společnosti takové informace k dispozici) a mohl řádně vykonat svá práva. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv. Jakkoliv musí společník svůj požadavek na poskytnutí informací či umožnění nahlédnout do dokladů specifikovat dostatečně určitě a srozumitelně (§ 553 o. z.), nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací či dokladů. ODKAZ NA JUDIKÁT

Každý z nájemců je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 26 Cdo 1502/2021-173 ze dne 17.8.2021 dospěl k závěru, že každý ze společných nájemců, jež nejsou manžely, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (§ 2290 o. z.) bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců; další společní nájemci pak nemusejí být účastníky řízení o žalobě podle § 2290 o. z. ani na žalované straně a je v této souvislosti nerozhodné, že výpověď byla dána společně oběma (všem) společným nájemcům. ODKAZ NA JUDIKÁT

Odpovědnost za nesplnění povinnosti podat insolvenční návrh

Martin Navrátil popisuje dilema osob působících ve statutárním orgánu v situaci, kdy se společnosti přestane dařit natolik, že skončí v úpadku. Z pohledu zákonodárce jednoznačná situace přitom nebývá v praxi jednoznačně řešena, když odpovědná osoba často čelí nátlakům akcionářů či smluvních partnerů a insolvenční návrh k soudu nepodá. Vzhledem k trendu věřitelů ovšem takové opomenutí může přijít velmi draho. ODKAZ NA ČLÁNEK