Mgr. Adam Dvořáček a Mgr. Lukáš Míša, samostatní advokáti sídlící na společné adrese Milady Horákové 23, Brno
Mgr. Lukáš Míša se zapsal do seznamu advokátů poskytujících bezplatnou právní pomoc občanům Ukrajiny. Víc informací na www.helpukraine.cz
Mgr. Лукаш Міша увійшов до списку адвокатів, які надають безоплатну правову допомогу громадянам України. Більше інформації на www.helpukraine.cz
Zákon o BIM a novela Zákona o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jsou dvě významné legislativní novinky, které nedávno podepsal prezident, se zásadně dotknou stavebních projektů v České republice. Přinášejí nové povinnosti pro investory a zadavatele a zaměřují se na dvě klíčové oblasti: bezpečnost práce a digitalizaci stavebnictví. Společným jmenovatelem obou zákonů je citelné zvýšení nároků na roli zadavatele v celém procesu.
Posílení odpovědnosti za bezpečnost na staveništi (BOZP)
Končí období, kdy mohl být koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) vnímán jen jako formální položka v rozpočtu. Novela zákona o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mu dává silnější pravomoci a zadavatelům staveb ukládá nové klíčové povinnosti: Zadavatelé musí nově ze zákona vytvořit koordinátorovi podmínky pro jeho činnost, dále budou povinni osobně podepsat plán bezpečnostních opatření, který koordinátor připraví a bude aktualizovat. Tímto podpisem za něj přebírají přímou právní odpovědnost. Pro hlášení pracovních úrazů a zasílání záznamů o nich bude zřízen specializovaný elektronický portál Státního úřadu inspekce práce.
Tato změna je mimo jiné reakcí na fakt, že se na staveništích odehraje třetina všech smrtelných pracovních úrazů.
Digitální model stavby (BIM) se stává realitou
Druhá novinka v podobě Zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí zavádí povinnost využívat tzv. informační model stavby (BIM), který představuje komplexní digitální dvojče celého projektu. Cílem je zefektivnit procesy, ušetřit veřejné peníze a zkrátit dobu přípravy stavby.
Pro koho je BIM povinný? Povinnost se týká nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejichž cena překročí zhruba 135 milionů korun. Dopadne tedy především na státní instituce, kraje, obce či státní podniky. A jaký je jeho právní význam? BIM vytváří detailní a transparentní digitální záznam o stavbě. V případě budoucích sporů – ať už o vady díla, termíny, nebo cenu – poslouží tento model jako mimořádně silný a průkazný důkazní prostředek.
Obě legislativní novinky signalizují jasný trend: zpřísnění pravidel ve stavebnictví, větší důraz na osobní odpovědnost investorů a nástup digitalizace. Pro úspěšnou realizaci budoucích projektů bude nezbytné těmto změnám přizpůsobit smluvní vztahy i interní postupy. Pečlivá právní příprava se tak stává klíčovým faktorem pro minimalizaci rizik spojených s novými povinnostmi.
Flexibilita, efektivita a rovnováha – tři hlavní cíle tzv. flexibilní novely zákoníku práce č. 120/2025 Sb., která nabývá účinnosti 1. června 2025. Novela reaguje na aktuální vývoj na trhu práce, rozmach práce na dálku a potřebu větší adaptability pracovních vztahů.
První změny se týkají zkušební doby, tedy §35. Ta musí být sjednána v písemné formě, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Nově lze zkušební dobu sjednat na 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců. Delší zkušební doba dává více času oběma stranám – nejen zaměstnavateli, ale i samotnému zaměstnanci, aby si ověřil, zda mu práce, kolektiv i pracovní podmínky skutečně vyhovují. Delší zkušební doba tak zaměstnanci snižuje riziko unáhleného rozhodnutí– může práci opustit rychleji, pokud zjistí, že očekávání neodpovídají realitě, aniž by musel podávat výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou.
Další změny se týkají prodlužování či opakování pracovního poměru na dobu určitou. Ten smí být nadále sjednán maximálně na dobu 3 let a být opakován nejvýše dvakrát. Dále stále platí, že pokud od ukončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k tomuto předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží. Novinka v §39 nastává v tom, že pokud je pracovní poměr na dobu určitou sjednán jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance, který je na mateřské, otcovské či rodičovské dovolené, nebo na dovolené dle §217 odst. 5, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednán bez omezení opakování, avšak nesmí celkově přesáhnout 9 let od vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou mezi smluvními stranami.
Pozornost si zaslouží také úprava týkající se počátku výpovědní doby. Postaru začínala výpovědní doba prvním dnem následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé straně doručena. Po novele 120/2025 nám §51 říká, že výpovědní doba začíná dnem, ve kterém byla výpověď druhé smluvní straně doručena. Tato změna významně zkracuje dobu trvání pracovního poměru po výpovědi a přináší větší pružnost jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Rozvázání pracovního poměru může nyní nastat rychleji, což usnadňuje reakci na aktuální potřeby trhu práce i personální situaci zaměstnavatele.
Změnou prošla i oblast zaměstnávání mladistvých. Nově může být v průběhu letních prázdnin zaměstnán i mladiství mladší 15 let bez dokončené povinné školní docházky. §244a stanovuje, že tito mladiství mohou konat lehké práce, které neškodí jejich zdraví, vzdělání a morálnímu rozvoji. §79a odst. 1 pak ukládá, že pracovní doba takového zaměstnance nesmí být delší než 7 hodin denně a 35 hodin týdně.
Jak je patrné, novela zákoníku práce č. 120/2025 Sb. přinesla celou řadu významných změn, které mají dopad jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance. Výše uvedené body představují pouze výběr těch nejzásadnějších novinek. Dalšími jsou např. změny pro zaměstnance na rodičovské dovolené, úpravy jednotlivých aspektů u mzdy, u doby odpočinku, nebo u lhůt a nároků při ukončení pracovního poměru. Z procesního pohledu nastávají změny i u doručování.
Co když ve Vašem bytovém domě neplatí někteří vlastníci jednotek příspěvky na služby jako je teplo, voda, nebo elektřina? Jaké má společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) možnosti? Touto otázkou se ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022 zabýval Nejvyšší soud a přišel s následujícím závěrem. Pokud může SVJ rozhodnout o tom, jaké služby bude svým členům poskytovat, může rovněž a contrario rozhodnout i o tom, že tyto služby (i jen některé z nich) zajišťovat nebude, popř., je-li to možné, že je nebude zajišťovat těm vlastníkům jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování, neboť i takové rozhodnutí spadá do působnosti shromáždění.
ODKAZ NA JUDIKÁT
Vymáhání dlužné částky prostřednictvím platebního rozkazu, kterými soud rozhoduje ve zkráceném řízení, se pro věřitele značně ulehčilo. Dlužníkovi nyní může přijít platební rozkaz, tedy výzva k úhradě finanční částky, do datové schránky, přičemž dojde k tzv. doručení fikcí. Platební rozkaz se tak začne považovat za doručený, přestože se dlužník do datové schránky ani nepodíval. Za doručený se platební rozkaz bude považovat desátý den po dodání do datové schránky.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Novela zákona 262/2006 (zákoník práce) účinná od 1.1.2024 přinesla do zákoníku práce § 324a, který nám ustavuje institut povinného ručení za mzdy zaměstnanců poddodavatele ve stavebnictví. Tento institut je implementací unijní legislativy, která má za cíl více chránit mzdové nároky vyslaných zaměstnanců. Novela však rozšiřuje tuto ochranu rovněž na domácí zaměstnance v odvětví stavebnictví, kteří jsou dle výsledků evropských statistik nejvíce ohroženi. Nově tak tzv. generální dodavatel, případně i přímo nadřízený dodavatel subdodavatele při existenci smluvního řetězce, ručí za zákonem stanovených podmínek za mzdové nároky subdodavatele, a to až do výše minimální mzdy.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Ve smluvní praxi jsou běžná ujednání, že dlužník plní věřiteli až po jeho výzvě. Strany se obvykle dohodnou, že dlužník věřiteli zaplatí „po vystavení faktury“ a uplynutí dohodnuté doby, např. 10 dnů. V poměrech řídících se již občanským zákoníkem z roku 2012 bylo sporné, kdy věřiteli počíná běžet promlčecí lhůta k uplatnění takového práva na zaplacení. Touto otázkou se zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. Výsledkem je sjednocení rozhodovací praxe v dané otázce a to následovně: tříletá subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet již ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Stávající právní úprava smlouvy o smlouvě budoucí nevyžaduje kvalifikovanou formu, a to ani v případě, že předmětem budoucí smlouvy je podíl na obchodní korporaci, pro jejíž převod zákon stanoví kvalifikovanou písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku 8 Cmo 251/2023, ze dne 21. 2. 2024 de facto uznal, že právní jednání v prosté elektronické podobě (prostřednictvím platformy WhatsApp) splňuje náležitosti písemné formy. Stačí-li smlouva v podobě zpráv v aplikaci WhatsApp při sjednání smlouvy o smlouvě budoucí u převodu obchodního podílu, stačí i v záležitostech, pro které zákon nestanovuje tak přísné podmínky. ODKAZ NA ČLÁNEK
Autoři článku shrnují aktuální judikaturu Nejvyššího soudu v dosud nejednotné odpovědi na otázky zda SVJ je oprávněno domáhat se nároků z vadného plnění z kupní smlouvy a jaké by mělo být jeho postavení vůči jednotlivým vlastníkům bytů. Dle výkladu Nejvyššího soudu může SVJ zastupovat spoluvlastníky i v případě, že se vady budou týkat samotného bytu, práva z vad bytu tak může kromě vlastníka bytu uplatňovat také společenství vlastníků jednotek.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 3061/2020 ze dne 19. 5. 2022 dospěl k závěru, že činnosti vykonávané na základě „rámcové smlouvy o kooperační výrobě“ naplňují znaky závislé práce, neboť byly vykonávané ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (od zaměstnanců objednatele dostával pracovní úkoly), jménem objednatele (pro jeho potřeby), v jeho prostorách a na jeho náklady a odpovědnost. Naplnění znaků závislé práce lze usuzovat i tam, kde zaměstnavatel a zaměstnanec její výkon zastírají smlouvami předstírajícími výkon samostatné výdělečné činnosti pro třetí osobu, protože nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno. ODKAZ NA JUDIKÁT
V souladu s cílem směrnice 2001/84 je pojem „opětný prodej“ nutné vyložit jako jakýkoliv další prodej následující po prvním převodu (ať už úplatném či bezúplatném) uskutečněném autorem. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 277/2020 ze dne 8. 11. 2021 proto uzavírá, že právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého podle § 24 odst. 1 autorského zákona vzniká autorovi z jakéhokoli prodeje originálu uměleckého díla za kupní cenu 1.500 EUR nebo vyšší, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba soustavně obchodující s uměleckými díly (s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4) a který následuje po prvním převodu originálu díla autorem bez ohledu na to, zda tento první převod byl úplatný či nikoliv. ODKAZ NA JUDIKÁT