Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 772/2019 ze dne 27. 1. 2021 je dle smlouvy o dílo zhotovitel povinen vynaložit potřebnou péči nejen na samotné práce, ale musí odborně vyhodnotit i splnění podmínek pro jejich provedení. V projednávaném případě sice řádně položil podlahovou krytinu na povrch určený objednatelem, ale zhotovitel mohl a měl upozornit na to, že je to nevhodné z důvodu vlhkosti. Objednatel mohl legitimně očekávat, že ho zhotovitel na případnou nevhodnost upozorní, a proto zhotovitel odpovídá za vzniklé vady. Zhotovitel by se vyvinil jen pokud by problém nemohl zjistit. ODKAZ NA JUDIKÁT
Zvýšení ceny části díla jako důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo
Ve své praxi se pravidelně věnujeme smlouvám o dílo. U nich je často otázka, jak sjednat cenu za dílo. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2869/2020 ze dne 19. 5. 2021 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že při oznámení o nutnosti násobného zvýšení ceny určené odhadem (z 30 000 Kč na 100 000 Kč) je možné od smlouvy odstoupit, a to i v situaci, kdy další část dodávky byla oceněná pevnou cenou a v této části se nic nezměnilo. Soud tak obě části díla posuzoval samostatně. ODKAZ NA JUDIKÁT
Může podnikatel ve sporu s jiným podnikatelem namítat, že je slabší stranou?
Jistě je ekonomickou realitou, že podnikatelé nejsou vždy ve stejném postavení a silnější z nich si dokáže do smlouvy prosadit výhodnější ustanovení. Zákon chrání jako slabší stranu spotřebitele. Mezi podnikateli to ale v minulosti (podle obchodního zákoníku) často nebylo uznáváno. Nejvyšší soud však takovou ochranu v rozsudku 23 ICdo 56/2019 ze dne 16. 3. 2021 připustil. Tvrdit a prokázat je potřeba nejen ekonomickou nerovnost, ale i její zneužití. ODKAZ NA JUDIKÁT
Kdy za úraz na namrzlém chodníku odpovídá chodec a kdy vlastník komunikace
V zimním období je praktickou otázkou, kdo odpovídá za úraz na namrzlém chodníku. O takovém případu aktuálně rozhodoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1991/20 dne 1. 12. 2021, který dovodil, že vlastník (správce) chodníku se nemůže vyvinit jen s tím, že chodec mohl a měl námrazu předpokládat. Je nutné zkoumat jak chování chodce, tak i opatření přijatá vlastníkem (správcem). ODKAZ NA JUDIKÁT
Poštovní zprávy mezi uživateli datových schránek jsou nově aktivovány všem a navíc doručovány fikcí desátým dnem
Ministerstvo vnitra jako provozovatel datových schránek upozorňuje na novelu zákona č. 300/2008 Sb., která od 1. ledna 2022 zavádí institut „fikce doručení“ rovněž pro soukromoprávní komunikaci prostřednictvím datové schránky. Nově tedy i soukromoprávní dokumenty mezi fyzickými nebo právnickými osobami jsou považovány za doručené desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, a to i v případě že se příjemce do datové schránky nepřihlásí. Navíc funkce přijímání poštovních zpráv je nyní všem aktivována bez možnosti změny. ODKAZ NA ČLÁNEK
Shromažďovat osobní údaje návštěvníků stránek je již možné pouze na základě prokazatelného souhlasu
Úřad pro ochranu osobních údajů informuje, že schválením novely zákona o elektronických komunikacích s účinností k 1. lednu 2022 jsou odstraněny pochybnosti při výkladu české právní úpravy o výslovnosti souhlasu návštěvníků stránek. Správci webových stránek tak nově mohou shromažďovat osobní údaje návštěvníků svých stránek pouze na základě jejich prokazatelného souhlasu (princip opt-in), kdy již neobstojí dosavadní výklad v podobě principu opt-out, tedy „co výslovně neodmítnu, to dostávám“. ODKAZ NA ČLÁNEK
Společník může žádat informace o právních jednáních, která mohou mít na jmění společnosti vliv. Nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací.
V rozsudku č. j. 27 Cdo 2708/2018-142 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že s ohledem na smysl a účel právní úpravy práva na informace může společník požadovat výlučně takové informace (a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti), které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti (včetně osob jí ovládaných, jsou-li společnosti takové informace k dispozici) a mohl řádně vykonat svá práva. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv. Jakkoliv musí společník svůj požadavek na poskytnutí informací či umožnění nahlédnout do dokladů specifikovat dostatečně určitě a srozumitelně (§ 553 o. z.), nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací či dokladů. ODKAZ NA JUDIKÁT
Každý z nájemců je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu
Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 26 Cdo 1502/2021-173 ze dne 17.8.2021 dospěl k závěru, že každý ze společných nájemců, jež nejsou manžely, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (§ 2290 o. z.) bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců; další společní nájemci pak nemusejí být účastníky řízení o žalobě podle § 2290 o. z. ani na žalované straně a je v této souvislosti nerozhodné, že výpověď byla dána společně oběma (všem) společným nájemcům. ODKAZ NA JUDIKÁT
Odpovědnost za nesplnění povinnosti podat insolvenční návrh
Martin Navrátil popisuje dilema osob působících ve statutárním orgánu v situaci, kdy se společnosti přestane dařit natolik, že skončí v úpadku. Z pohledu zákonodárce jednoznačná situace přitom nebývá v praxi jednoznačně řešena, když odpovědná osoba často čelí nátlakům akcionářů či smluvních partnerů a insolvenční návrh k soudu nepodá. Vzhledem k trendu věřitelů ovšem takové opomenutí může přijít velmi draho. ODKAZ NA ČLÁNEK