Advokáti Černá Pole

Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 3061/2020 ze dne 19. 5. 2022 dospěl k závěru, že činnosti vykonávané na základě „rámcové smlouvy o kooperační výrobě“ naplňují znaky závislé práce, neboť byly vykonávané ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (od zaměstnanců objednatele dostával pracovní úkoly), jménem objednatele (pro jeho potřeby), v jeho prostorách a na jeho náklady a odpovědnost. Naplnění znaků závislé práce lze usuzovat i tam, kde zaměstnavatel a zaměstnanec její výkon zastírají smlouvami předstírajícími výkon samostatné výdělečné činnosti pro třetí osobu, protože nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno. ODKAZ NA JUDIKÁT

V souladu s cílem směrnice 2001/84 je pojem „opětný prodej“ nutné vyložit jako jakýkoliv další prodej následující po prvním převodu (ať už úplatném či bezúplatném) uskutečněném autorem. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 277/2020 ze dne 8. 11. 2021 proto uzavírá, že právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého podle § 24 odst. 1 autorského zákona vzniká autorovi z jakéhokoli prodeje originálu uměleckého díla za kupní cenu 1.500 EUR nebo vyšší, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba soustavně obchodující s uměleckými díly (s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4) a který následuje po prvním převodu originálu díla autorem bez ohledu na to, zda tento první převod byl úplatný či nikoliv. ODKAZ NA JUDIKÁT

Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 pojednává o nezbytnosti přezkumu co je skutečně obsahem ujednání a jaké bylo postavení stran když jej uzavřely. ODKAZ NA JUDIKÁT

Dle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 53/21, ze dne 7. 9. 2021 je za okamžik dojití e-mailových podání soudu nutné považovat moment, kdy se podání dostane do dispozice soudu, což je okamžik, kdy je e-mailová zpráva dodána do e-mailové schránky soudu, resp. kdy bylo podání detekováno na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát (typicky bude příslušný e-mailový server Ministerstva spravedlnosti). Tvrdí-li účastník, že e-mailové podání bylo předáno soudu opožděně z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za které odpovídá stát, je nutné, aby toto tvrzení bylo věrohodně prokázáno např. originálním záhlavím e-mailové zprávy či sdělením provozovatele/správce e-mailového serveru odesílatele či provozovatele/správce e-mailového serveru soudu; s kopií/print-screenem odeslaného e-mailu se spokojit nelze. Opatří-li podatel e-mailové podání zaručeným elektronickým podpisem pro posouzení včasnosti podání taková skutečnost rozhodná nebude. ODKAZ NA JUDIKÁT

Výpověď zaměstnanci pro nadbytečnost je možné dát jen na základě přijetí organizační změny, která takovou nadbytečnost vyvolá. Časová následnost musí být podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3680/2020 ze dne 14. 9. 2021 taková, že výpovědní doba uplyne nejdříve jeden pracovní den před účinností přijaté organizační změny. Okamžik, ke kterému začne činnost zaměstnance provádět najatý subdodavatel, je nerozhodný. Tato okolnost ale může být důležitá pro posouzení skutečného záměru provést organizační změnu, protože jen skutečný záměr může být podkladem pro výpověď (ovšem bez ohledu na to, jestli byla změna účinná). ODKAZ NA JUDIKÁT

Také u ojetých vozů platí, že prodávající odpovídá za vady a nemůže se paušálně vymluvit na to, že u staršího vozidla za nic neodpovídá – vždy záleží o jakou vadu se jedná. Pokud jsou vytýkané vlastnosti opotřebením běžným s ohledem na stáří automobilu, kupující zpravidla nebude mít možnost se úspěšně domáhat žádného nároku. Je-li však vozidlo nezpůsobilé k provozu a nebylo prodáno jako nepojízdné, jde již o podstatné porušení smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3235/2020 ze dne 17. 8. 2021 dospěl k závěru, že za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. ODKAZ NA JUDIKÁT

Podnikatelé nezajišťují vždy svou činnost jenom svými zaměstnanci, ale i prostřednictvím subdodavatelů (resp. jiných samostatných osob). I tyto osoby mohou způsobit škodu. Poškozený se pak nemusí domoci náhrady škody vůči podnikateli, který je smluvní stranou, protože subdodavatel odpovídá za škodu sám. Podnikatel za jím způsobenou škodu ručí, pokud ho nepečlivě vybral nebo na něj nedostatečně dohlížel. Důležité je posoudit pokyny, příkazy a kontrolu. Nejen zaměstnance, ale i spolupracující osoby je tak nutné vybírat odpovědně. ODKAZ NA JUDIKÁT

Ustálená judikatura Nejvyššího soudu říká, že odměnu za nesjednané vícepráce je možné nárokovat, pokud jsou původní zakázka a vícepráce samostatné. V rozsudku sp. zn. 32 Cdo 3165/2020 ze dne 16. 12. 2020 dovolací soud uvádí, že chybí-li jakákoli souvislost, plnění jsou samostatná. Ale naopak zjištěná souvislost nutně nemusí znamenat spojení plnění. Toto rozhodnutí lze chápat jako výhodnější pro zhotovitele. Pro úplnost dodáváme, že nárok nemusí vzniknout ze smlouvy o dílo, ale z bezdůvodného obohacení. ODKAZ NA JUDIKÁT