Co když ve Vašem bytovém domě neplatí někteří vlastníci jednotek příspěvky na služby jako je teplo, voda, nebo elektřina? Jaké má společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) možnosti? Touto otázkou se ve svém rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022 zabýval Nejvyšší soud a přišel s následujícím závěrem. Pokud může SVJ rozhodnout o tom, jaké služby bude svým členům poskytovat, může rovněž a contrario rozhodnout i o tom, že tyto služby (i jen některé z nich) zajišťovat nebude, popř., je-li to možné, že je nebude zajišťovat těm vlastníkům jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování, neboť i takové rozhodnutí spadá do působnosti shromáždění.
ODKAZ NA JUDIKÁT
Určení počátku běhu promlčecí lhůty smluvních pohledávek
Ve smluvní praxi jsou běžná ujednání, že dlužník plní věřiteli až po jeho výzvě. Strany se obvykle dohodnou, že dlužník věřiteli zaplatí „po vystavení faktury“ a uplynutí dohodnuté doby, např. 10 dnů. V poměrech řídících se již občanským zákoníkem z roku 2012 bylo sporné, kdy věřiteli počíná běžet promlčecí lhůta k uplatnění takového práva na zaplacení. Touto otázkou se zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. Výsledkem je sjednocení rozhodovací praxe v dané otázce a to následovně: tříletá subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet již ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo.
ODKAZ NA ČLÁNEK
Je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí o převodu obchodního podílu přes aplikaci WhatsApp?
Stávající právní úprava smlouvy o smlouvě budoucí nevyžaduje kvalifikovanou formu, a to ani v případě, že předmětem budoucí smlouvy je podíl na obchodní korporaci, pro jejíž převod zákon stanoví kvalifikovanou písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku 8 Cmo 251/2023, ze dne 21. 2. 2024 de facto uznal, že právní jednání v prosté elektronické podobě (prostřednictvím platformy WhatsApp) splňuje náležitosti písemné formy. Stačí-li smlouva v podobě zpráv v aplikaci WhatsApp při sjednání smlouvy o smlouvě budoucí u převodu obchodního podílu, stačí i v záležitostech, pro které zákon nestanovuje tak přísné podmínky. ODKAZ NA ČLÁNEK
Pracovněprávní odpovědnost zaměstnavatele za úraz, když si objedná činnost u třetí osoby, ale vztah k pracovníkovi naplňuje znaky závislé práce.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku č.j. 21 Cdo 3061/2020 ze dne 19. 5. 2022 dospěl k závěru, že činnosti vykonávané na základě „rámcové smlouvy o kooperační výrobě“ naplňují znaky závislé práce, neboť byly vykonávané ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti (od zaměstnanců objednatele dostával pracovní úkoly), jménem objednatele (pro jeho potřeby), v jeho prostorách a na jeho náklady a odpovědnost. Naplnění znaků závislé práce lze usuzovat i tam, kde zaměstnavatel a zaměstnanec její výkon zastírají smlouvami předstírajícími výkon samostatné výdělečné činnosti pro třetí osobu, protože nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – zjištění, co bylo skutečně projeveno. ODKAZ NA JUDIKÁT
Výklad pojmu „opětný prodej“ v autorském zákonu
V souladu s cílem směrnice 2001/84 je pojem „opětný prodej“ nutné vyložit jako jakýkoliv další prodej následující po prvním převodu (ať už úplatném či bezúplatném) uskutečněném autorem. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 277/2020 ze dne 8. 11. 2021 proto uzavírá, že právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého podle § 24 odst. 1 autorského zákona vzniká autorovi z jakéhokoli prodeje originálu uměleckého díla za kupní cenu 1.500 EUR nebo vyšší, jehož se jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba soustavně obchodující s uměleckými díly (s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4) a který následuje po prvním převodu originálu díla autorem bez ohledu na to, zda tento první převod byl úplatný či nikoliv. ODKAZ NA JUDIKÁT
Výrazy ve smlouvě „považuje se“, „má se za“, „platí, že“, nejsou ujednáním neplatným jen proto, že v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce.
Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1001/2021 pojednává o nezbytnosti přezkumu co je skutečně obsahem ujednání a jaké bylo postavení stran když jej uzavřely. ODKAZ NA JUDIKÁT
Okamžik dojití e-mailových podání soudu je moment, kdy je podání detekováno na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát
Dle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 53/21, ze dne 7. 9. 2021 je za okamžik dojití e-mailových podání soudu nutné považovat moment, kdy se podání dostane do dispozice soudu, což je okamžik, kdy je e-mailová zpráva dodána do e-mailové schránky soudu, resp. kdy bylo podání detekováno na prvním e-mailovém serveru, za který nese odpovědnost stát (typicky bude příslušný e-mailový server Ministerstva spravedlnosti). Tvrdí-li účastník, že e-mailové podání bylo předáno soudu opožděně z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za které odpovídá stát, je nutné, aby toto tvrzení bylo věrohodně prokázáno např. originálním záhlavím e-mailové zprávy či sdělením provozovatele/správce e-mailového serveru odesílatele či provozovatele/správce e-mailového serveru soudu; s kopií/print-screenem odeslaného e-mailu se spokojit nelze. Opatří-li podatel e-mailové podání zaručeným elektronickým podpisem pro posouzení včasnosti podání taková skutečnost rozhodná nebude. ODKAZ NA JUDIKÁT
Nadbytečnost zaměstnance a rozlišení mezi okamžikem přijetí organizační změny, její účinností a dosažením jejího cíle
Výpověď zaměstnanci pro nadbytečnost je možné dát jen na základě přijetí organizační změny, která takovou nadbytečnost vyvolá. Časová následnost musí být podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3680/2020 ze dne 14. 9. 2021 taková, že výpovědní doba uplyne nejdříve jeden pracovní den před účinností přijaté organizační změny. Okamžik, ke kterému začne činnost zaměstnance provádět najatý subdodavatel, je nerozhodný. Tato okolnost ale může být důležitá pro posouzení skutečného záměru provést organizační změnu, protože jen skutečný záměr může být podkladem pro výpověď (ovšem bez ohledu na to, jestli byla změna účinná). ODKAZ NA JUDIKÁT
Běžným opotřebením ojetého vozu není vada způsobující jeho nepojízdnost
Také u ojetých vozů platí, že prodávající odpovídá za vady a nemůže se paušálně vymluvit na to, že u staršího vozidla za nic neodpovídá – vždy záleží o jakou vadu se jedná. Pokud jsou vytýkané vlastnosti opotřebením běžným s ohledem na stáří automobilu, kupující zpravidla nebude mít možnost se úspěšně domáhat žádného nároku. Je-li však vozidlo nezpůsobilé k provozu a nebylo prodáno jako nepojízdné, jde již o podstatné porušení smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3235/2020 ze dne 17. 8. 2021 dospěl k závěru, že za projev běžného opotřebení u staršího vozidla nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. ODKAZ NA JUDIKÁT
Odpovědnost zhotovitele za svého subdodavatele
Podnikatelé nezajišťují vždy svou činnost jenom svými zaměstnanci, ale i prostřednictvím subdodavatelů (resp. jiných samostatných osob). I tyto osoby mohou způsobit škodu. Poškozený se pak nemusí domoci náhrady škody vůči podnikateli, který je smluvní stranou, protože subdodavatel odpovídá za škodu sám. Podnikatel za jím způsobenou škodu ručí, pokud ho nepečlivě vybral nebo na něj nedostatečně dohlížel. Důležité je posoudit pokyny, příkazy a kontrolu. Nejen zaměstnance, ale i spolupracující osoby je tak nutné vybírat odpovědně. ODKAZ NA JUDIKÁT