Může podnikatel ve sporu s jiným podnikatelem namítat, že je slabší stranou?

Jistě je ekonomickou realitou, že podnikatelé nejsou vždy ve stejném postavení a silnější z nich si dokáže do smlouvy prosadit výhodnější ustanovení. Zákon chrání jako slabší stranu spotřebitele. Mezi podnikateli to ale v minulosti (podle obchodního zákoníku) často nebylo uznáváno. Nejvyšší soud však takovou ochranu v rozsudku 23 ICdo 56/2019 ze dne 16. 3. 2021 připustil. Tvrdit a prokázat je potřeba nejen ekonomickou nerovnost, ale i její zneužití. ODKAZ NA JUDIKÁT

Kdy za úraz na namrzlém chodníku odpovídá chodec a kdy vlastník komunikace

V zimním období je praktickou otázkou, kdo odpovídá za úraz na namrzlém chodníku. O takovém případu aktuálně rozhodoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1991/20 dne 1. 12. 2021, který dovodil, že vlastník (správce) chodníku se nemůže vyvinit jen s tím, že chodec mohl a měl námrazu předpokládat. Je nutné zkoumat jak chování chodce, tak i opatření přijatá vlastníkem (správcem). ODKAZ NA JUDIKÁT

Společník může žádat informace o právních jednáních, která mohou mít na jmění společnosti vliv. Nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací.

V rozsudku č. j. 27 Cdo 2708/2018-142 dospěl Nejvyšší soud k závěru, že s ohledem na smysl a účel právní úpravy práva na informace může společník požadovat výlučně takové informace (a nahlížet toliko do takových dokladů společnosti), které jsou potřebné k tomu, aby získal rozumný přehled o záležitostech společnosti (včetně osob jí ovládaných, jsou-li společnosti takové informace k dispozici) a mohl řádně vykonat svá práva. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a struktuře jmění společnosti a o významnějších právních jednáních, která mohou mít na toto jmění vliv. Jakkoliv musí společník svůj požadavek na poskytnutí informací či umožnění nahlédnout do dokladů specifikovat dostatečně určitě a srozumitelně (§ 553 o. z.), nelze na něj klást přehnané nároky co do popisu požadovaných informací či dokladů. ODKAZ NA JUDIKÁT

Každý z nájemců je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

Nejvyšší soud v rozsudku č.j. 26 Cdo 1502/2021-173 ze dne 17.8.2021 dospěl k závěru, že každý ze společných nájemců, jež nejsou manžely, je oprávněn domáhat se samostatně přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (§ 2290 o. z.) bez ohledu na procesní aktivitu dalších společných nájemců; další společní nájemci pak nemusejí být účastníky řízení o žalobě podle § 2290 o. z. ani na žalované straně a je v této souvislosti nerozhodné, že výpověď byla dána společně oběma (všem) společným nájemcům. ODKAZ NA JUDIKÁT